Plombování zubů

Amalgám

Kvalitně zhotovená výplň z amalgámu je mechanicky odolná a trvanlivá. Amalgám se dobře zpracovává, je velmi pevný, má antibakteriální účinky a v kavitě (otvor po vyvrtaném zubním kazu) se při tuhnutí mírně rozpíná - dobře tak utěsní její okraje proti průniku bakterií zubního kazu aniž by vnitřním pnutím poškodil zub. Někdy je poškození zubu tak rozsáhlé, že už se nedá hovořit o jeho plombování, ale spíš o dostavbě chybějící části zubu. V takovém případě v podstatě nelze zvolit jiný výplňový materiál než amalgám, protože jedině ten je na tak rozsáhlé ošetření zubu dostatečně pevný. Další alternativou je v takovém případě už jen mnohem nákladnější zubní náhrada v podobě tzv. inleje nebo korunky zhotovená v zubní laboratoři. Amalgám je tedy vzhledem ke svým vlastnostem zvláště vhodný tam, kde jiné výplňové materiály selhávají - při nutnosti rozsáhlých výplní a dostaveb zubu a při zvýšené kazivostí zubů. Vyhovující amalgámová výplň se dá navíc zhotovit i v místě, které při opravě zubu nelze dokonale vysušit, což je obtížné zejména tehdy, když poškození zubu zasahuje z vnější strany až pod dáseň.
Nevýhodou amalgámu je především jeho kovový vzhled a při rozsáhlých výplních schopnost zbarvit vyspravený zub až do tmavošeda. Jako každý kov koroduje (hlavně starší typ amalgámu s tzv. gamma 2 fází) v důsledku čehož se postupně zhoršuje kvalita jeho povrchu a těsnící efekt amalgámové výplně.

Kompozitní plasty

Pastovité kompozitní materiály, které se používají v zubní ordinaci tuhnou působením světla ze speciální lampy. Používají se jako vysoce estetické "bílé plomby" a to především na předních zubech. Jsou však poměrně náročné na zpracování a při jejich použití v nepřehledném či vlhkém místě (tzn. zejména u větších defektů na zadních zubech) mohou snadno vzniknout netěsnosti kolem okrajů výplně a průnik bakterií pak znovu zapříčiní zubní kaz. Kompozita takřka nevykazují antibakteriální vlastnosti a místo, kde mají být použity, musí být naprosto suché a hladké. I když jsou tyto materiály mechanicky odolné, nehodí se tedy na rozsáhlé výplně, které z vnější strany zubu zasahují až pod dáseň, ani při velké kazivostí zubů. Při nesprávném použití mohou být příčinou bolestivých komplikací. Nepřesvědčujte tedy pokud možno svého veterinárního zubního lékaře, aby vašemu zvířeti kompozitem nahradil velkou avšak vyhovující amalgámovou výplň na zadním zubu, která kromě svého zabarvení viditelného jen při plně rozevřených ústech, nedělá žádné problémy.

Skloinomerní cementy

Na rozdíl od obou předchozích materiálů, mají skloionomerní cementy vysoce fyziologické vlastnosti, což znamená že příznivě působí na postižené zubní tkáně. Za určitých okolností mají dokonce schopnost podpořit regeneraci oslabené zuboviny v místě odstraněného zubního kazu. Mají též značné antibakteriální vlastnosti. Jsou obzvláště vhodné při vysoké kazivostí zubů a pro ošetření chrupu mláďat. Slouží také jako jedna z komponent tzv. sendvičových výplní, kdy se skloionomerní cement nanese do spodní části kavity a překryje se odolnějším materiálem (např. kompozitním plastem). Nevýhodou skloionomerů je totiž jejich nízká mechanická odolnost a malá trvanlivost. Nedají se tudíž použít k rozsáhlým výplním, které jsou vystaveny velké zátěži. Zmíněné sendvičové výplně mohou v některých případech posloužit jako alternativa výplní amalgámových - zvláště u menších defektů na zadních zubech.