Krmení králíků chovaných v domácnostech

S OHLEDEM NA PREVENCI ZUBNÍCH A TRÁVICÍCH ONEMOCNĚNÍ

Protože u dospělých králíčků se nejčastěji setkáváme s onemocněním zubů a onemocněním trávicího traktu, chtěli bychom zdůraznit vliv správného krmení na předcházení především těmto nemocem.

V minulosti byl králík chován především jako užitkové zvíře pro kožešinu a maso a tomu podléhalo i krmení. Bylo voleno tak, aby byl rychlý nárůst svalové hmoty. Dnes je králík chován jako mazlíček a rodinný přítel,což s sebou přináší některé nevýhody. V králíkárně na vesnici má vždy přístup k senu a k trávě.Ve velkých městech je však vhodné trávy málo. Neměla by pocházet z míst u frekventovaných silnic z důvodu vysokého obsahu olova, kadmia a jiných těžkých kovů, neměla by se dávat ani tráva z městského parku, kam se chodí venčit větší množství psů. Majitel králíka může mít i problém koupit kvalitní seno. Nejlepší je seno luční, sušené na slunci, voňavé (není ani příliš prašné).Ve městech je k dispozici seno spíše vhodné pro podestýlku. Jedná se o větší hrubé stonky, připomínající spíše slámu.Toto seno může mít také nižší podíl vitamínu D, pokud není sušeno na slunci, ale je sušeno technologicky.

Majitelé králíků pak spíše krmí králíka hlavně zrním, peletami a občasným přídavkem mrkve nebo jablka, což právě v budoucnu vede k problémům spojeným s nedostatkem vlákniny ( k tvorbě háčků na stoličkách vzadu v dutině ústní a také k problémům se zažíváním, králíčkovi se zpomalí peristaltika střev a přestane žrát a bobkovat ). Někdy k těmto problémům dochází při nabídce zrní např. více jak 1- 2x denně, kdy se podává např. plná miska zrní, za pár hodin opět a králíček, kterému zrní hodně chutná, dá přednost zrní a pak nemá pocit hladu a seno už nežere. U těchto králíčků také může hrozit skrytá jednostranná výživa, kdy králíček jí např. jeden typ zrní a zbytek nechá. Po opětovném naplnění celé misky zase králíček vybere jen „ svůj typ“ zrní a může tak celé roky jíst skrytě *jednostrannou stravu, což se může odrazit v kvalitě zubů např. až za 1 – 2 roky.

Vzhledem k tomu , že králíček v bytě nemá vždy možnost pobývat přímo na sluníčku, může mít i méně vitamínu D3, který se tvoří v těle po účinku přímého dopadu slunečních paprsků na kůži (sklo pohlcuje potřebnou část spektra pro tvorbu vit.D3). Vitamín D3 zvyšuje vstřebávání vápníku v těle. Problém je, že některé druhy zrní obsahují velmi malé množství vápníku. Pokud zrovna tyto druhy králíček preferuje, může za pár let dojít ke špatné kvalitě zubů nebo kostí. Proto se doporučuje krmit peletami, což jsou válečky složené z nadrcené směsi zrní a vojtěšky s přídavkem vitamínů a minerálních látek. Všechny pelety jsou stejné, takže králíčkovi nehrozí skrytě jednostranná výživa. Bohužel, většinou králíčkovi pelety tak nechutnají, proto se doporučuje krmit směsí zrní s peletami, ale po menších dávkách, takže králíček pak sežere oboje.

Nyní něco k trávení králíčka. Je důležité pochopit, jak králíček potravu zpracovává, aby se nestávaly zbytečně chyby vedoucí k trávicím problémům a také aby majitel věděl , proč v potravě upřednostňovat zejména seno a listovou zeleninu. Pokud však nejste studijní typy, klidně tuto pasáž přeskočte a čtěte přímo krmení králíka.

Fyziologie trávení králíků:

Králík je býložravec, to znamená že umí zpracovat tzv. vlákninu z rostlin, která je pro lidi nestravitelná. Jeho trávení se dá přirovnat k trávení koně. Stejně jako kůň, králík nemůže zvracet. Králík sežere potravu, ta jde do žaludku a tenkého střeva , zde se štěpí a vstřebají cukry, tuky, bílkoviny a vitamíny (je to podobné jako např. u člověka). Tato zažitina dále postupuje do zadních úseků trávicího traktu, kde dochází ke zpracování vlákniny (vláknina je obsažena ve stěně rostlinných buněk). Ta nemůže být natrávena v žaludku ani tenkém střevě, takže dojde do zvláštní oblasti v tlustém střevě , kde se oddělí malé částice vlákniny od velkých. Ty malé ( menší než 0,3 mm) představují tzv. stravitelnou vlákninu. Velké částice představují tzv. nestravitelnou vlákninu( částice jsou větší než 0,5 mm). Velké částice jdou pak z těla ven, ve formě tvrdých bobků.
Malé částice jdou zpětným pohybem peristaltiky zpátky do slepého střeva, kde jsou dále využity a zpracovány ekosystémem bakterií žijících ve slepém střevě. Tyto malé částice – stravitelná vláknina jsou stravitelné pro býložravce, pro člověka ne. Slepé střevo se nachází mezi tenkým a tlustým střevem , má tvar velkého vaku. Zde žijící bakterie zpracují příchozí stravitelnou vlákninu a vytvoří těkavé mastné kyseliny. Ty přejdou ze slepého střeva do krve jako zdroj energie pro králíka, a dále bakterie vytvoří vitamíny B a vitamín K, aminokyseliny a enzymy. Tato zbývající zažitina ve formě jemné pasty jde 2 x denně ven ze slepého do tlustého střeva , pak vyjde ven z těla ve formě měkkých bobků „žracích“ a králík si tyto bobky ihned z análního otvoru sežere. Po sežrání těchto měkkých bobků tak králík dostane do těla vitamíny, aminokyseliny a bílkoviny, které mu ve slepém střevě vytvořily jeho vlastní bakterie. Z výše uvedeného je zřejmé, že při procesu trávení králíka dochází ke značným posunům zažitiny ve střevech. V tlustém střevě se zažitina neustále mixuje a odděluje. Nestravitelná vláknina se posílá ven z těla, stravitelná zase zpět do slepého střeva a dvakrát denně se peristaltika obrátí a ze slepého střeva zase vyjdou ven měkké bobky. Tento mechanismus dovoluje králíkovi strávit velké objemy vlákniny ( seno, tráva), aniž by je musel skladovat někde ve střevech.

VLÁKNINA

Vlákninu, jak stravitelnou, tak i nestravitelnou, obsahuje hlavně seno, tráva, luční a zahradní rostliny (listí ostružin, malin, jetel, pampeliška, jitrocel apod.), jabloňové a třešňové listy, listová zelenina ( salát, čínské zelí, nať kedlubnová, mrkvová, petrželová, ředkvičková a pod.).Vláknina by měla sloužit jako hlavní zdroj krmení králíčka. Úloha vlákniny je významná: Vláknina nestravitelná by se mohla zdát jako zbytečná pro trávení, protože po oddělení v tlustém střevě ihned vyjde ven z těla ve formě tvrdých bobků. Opak je pravdou. Nestravitelná vláknina má obrovský význam pro pohyb zažitiny ve střevech, stimuluje peristaltiku, takže nestravitelná vláknina sice přímo nemá výživovou hodnotu, ale nepřímo umožní pohybem zažitiny do slepého střeva trávení stravitelné vlákniny. Má obrovský význam pro obrušování zubů, hlavně zadních stoliček. V knihách se často popisuje, že na obrus zubů slouží tvrdý chleba nebo větve ovocných stromů, to se však týká hlavně předních řezáků, bohužel ne stoliček. Dále nestravitelná vláknina stimuluje chuť k jídlu a podporuje žraní měkkých bobků. Stravitelná vláknina má jinou úlohu, slouží jako zdroj energie pro králíka, slouží jako zdroj živin pro mikroflóru v slepém střevě, zabezpečuje optimální podmínky ve slepém střevě. Při změně těchto podmínek dochází k růstu nežádoucích druhů bakterií, které mohou vyvolat závažný průjem. Také tato stravitelná vláknina zpevňuje konzistenci měkkých bobků. Ačkoliv nedostatek, nebo malé množství vlákniny v potravě nemusí hned vyvolat zažívací potíže, do budoucna k nim jistě povede.



OVOCE, ZELENINA

Ostatní zelenina (ne listová) jako je rajče, salátová okurka, mrkev, kedlubna, kukuřice, brokolice anebo ovoce (jablko, banán) obsahuje málo vlákniny, a proto slouží spíše jako doplněk krmení. V ovoci a zelenině je nesrovnatelně méně nestravitelné vlákniny než v senu nebo trávě, a proto nemůže zajišťovat dostatečný posun střev. Přemíra sladkého ovoce může vést ke změnám prostředí ve slepém střevě ( změna např. pH) a umožní pak růst nesprávným bakteriím slepého střeva, což může vyvolat průjem.



ZRNÍ, GRANULOVANÉ SMĚSI, PELETY

Je jasné, že v přírodě králík nebo zajíc nenachází hromady zrní každý den. Protože se živí trávou, bylinami a listím, je jasné, že zrní nemá pro králíka tak zásadní význam, jako v minulosti, kdy se králík choval pro maso a zrní zajistilo dostatek svalové hmoty a její rychlý nárůst. Dnes je považováno spíše za doplněk. Zrní a směsi zrní obsahují bílkoviny a karbohydráty. Ty se vstřebají hlavně v předních úsecích traktu, v žaludku a tenkém střevě. Zrní obsahuje velmi málo nestravitelné vlákniny, takže nemá posilující vliv na střevní peristaltiku. Naopak, je prokázáno, že strava s nadbytkem zrní a nedostatečným přísunem vlákniny (vláknina je v seně, trávě, bylinách, listové zelenině) vede ke zpomalení až zastavení toku zažitiny ve střevech, peristaltika se zastaví, králík přestane bobkovat a také přestane žrát. Tento stav, pokud není včas léčen, vede po více než 7 dnech hladovění až ke smrti. Velmi dobrá je šance na úspěch léčby první 2 až 4 dny, čím dříve tím lépe.( viz na konci článku).
Pokud má králíček např. v zimě jen zrní a seno, zrní je mu nabízena plná miska několikrát denně, králíček pak už nemá hlad a nežere seno. Pokud nedostává jiný zdroj vlákniny ( např.listovou zeleninu), může se tento problém s peristaltikou snadno objevit. Další nevýhodou směsi zrní je, že nemusí obsahovat všechny vitamíny a minerály. To platí obzvlášť u králíčka, který dostává plnou misku, z ní vybere jen oblíbené druhy, často jen jeden typ a po opětovném naplnění plné misky zase vybere jen ty své oblíbené. Jelikož v misce toho zůstává vždy hodně, majitel tuto jednostrannou výživu svého miláčka nemusí i po několik let vůbec zjistit. Často jsou u králíků oblíbené typy zrní s nízkým obsahem vápníku. Protože navíc králík chovaný v bytě nepobývá na sluníčku, nemůže si v kůži vytvářet vitamín D, který by situaci napravil zvýšením vstřebání vápníku ze střeva. Důsledek této dlouhodobé jednostranné stravy se však projeví až za 1 nebo 2 roky ve špatné kvalitě kostí a zubů. Ovšem přidávat sami vápník k zrní nedoporučujeme, náhlý nadbytek vápníku ve stravě zase může vést k problémům s močovými kameny. Také staré zrní může obsahovat velmi málo vitamínů. Staré směsi zrní poznáme podle testu klíčivosti (na vlhkou vatu nasypeme polévkovou lžíci zrní, a dáme do tepla naklíčit). Pokud vyklíčí méně než ¼ nebo 1/3, je zrní již staré a o výživné hodnotě lze s úspěchem pochybovat. Proto doporučujeme krmit králíčka spíše peletami, nebo směsmi zrní, které obsahují pelety ve větším množství.

*Pelety jsou zelené válečky a jsou vyrobeny nadrcením několika typů zrnin s přídavkem minerálů a vitamínů. Všechny pelety jsou stejné co do vzhledu tak i obsahem a nemůže se tudíž stát, že by králíček měl skrytou jednostrannou stravu. Králíci moc pelety rádi nemají, takže pokud dáváme směs zrní s peletami je potřeba dát menší množství a kontrolovat, zda králík snědl i je. Jsou různé typy pelet a různá kvalita. Typy pelet bývají rozdělené podle věkové kategorie: mladí a dospělí králíci, pro kojící apod. I když může být na krabici uvedeno, že pelety obsahují zdroj vlákniny a není třeba přidávat seno, je naprosto nutné seno přidávat, neboť vláknina v peletách má příliš malou velikost částeček a proto seno nenahradí. Další vlastností zrnin a pelet bohužel je, že jsou krátké a nemohou zajistit dobrý obrus zubů – stoliček. Králík má ještě vzadu v puse stoličky, které také neustále dorůstají ( až 1 mm za týden, závisí to také na více okolnostech). Tyto stoličky si musí neustále rovnoměrně otírat a přebytečnou vrstvu obrušovat. Tráva, seno, byliny, listová zelenina jsou dlouhé, králík musí důkladně pohybovat čelistmi do boku, aby tuto potravu zpracoval a tím si správně brousí zuby. Králík, který nadměrně konzumuje „ krátké“ zrní nebo jen pelety na úkor výše uvedené potravy, nemusí příliš dlouho pohybovat čelistmi a otěr zubů je pak nerovnoměrný, mohou pak vznikat háčky. Zpravidla vznikají na vnitřní ploše spodních stoliček a mohou pak zraňovat jazyk, na horních stoličkách jsou častější háčky rostoucí směrem do boční sliznice. Dalším rizikem je, že dostatečně neobroušené zuby na sebe tlačí (horní a dolní) což způsobuje zarůstání kořenů do čelisti, kde se pak tvoří abscesy. V některých knihách je doporučeno dávat na obrus zubů větve ovocných stromů (ne ořech) a tvrdý chleba. S tímto souhlasíme, ale dochází k obrusu jen předních zubů, stoliček vzadu bohužel ne.

NAŠE DOPORUČENÍ PRO KRMENÍ VAŠEHO KRÁLÍČKA

1. Hlavní složkou potravy by měl být zdroj vlákniny (stravitelná i nestravitelná)

a) seno – kvalitní, ideálně luční, sušené na slunci (zdroj vitaminu D), může být i vojtěškové (ale bývá často hrubé a prašné)

b) čerstvá tráva

c) zahradní nejedovatý plevel

d) listy ( třešňové, jabloňové, malinové – nesmí to být listí z ořešáku )

e) listová zelenina (salát – hlávkový dát občas, někdy způsobí lehký průjem, čínské zelí, natě mrkvová, kedlubnová, petrželová, z ředkvičky, řapíkatý celer, květákový celer, fenykl, kapusta, zelí, špenát – dát jen maximálně 1 x týdně, protože obsahuje oxaláty a ty při nadměrné konzumaci mohou vést k močovým kamenům.)

f) seno a tráva by měly být vždy k dispozici, co jen sežere

2. Nová krmiva se musí zavádět postupně

stejně tak přechod ze sušeného sena na čerstvé zelené (tráva), minimálně během třech dnů stejně tak přidávání listové zeleniny po troškách, hlavně u zelí, kapusty a salátu

3. Krmte pestře

nemyslí se tím pestré barevné granulky v zrní, ale střídat různé typy listové i běžné zeleniny a ovoce. Sladké ovoce, rajče, salátovou okurku a hlávkový salát s mírou, někdy mohou způsobit ve velkém množství průjem.

4.Ovoce a zelenina(ne listová)

je brána jako doplněk,nemůže být považována jako hlavní zdroj vlákniny.V případě ,že králík seno odmítá(může to být i z důvodu zubního nemocnění)je potřeba místo sena použít trávu,listovou zeleninu nebo byliny.

5.Zrní,pelety,granule,krmné směsi

jsou brány jako doplněk(samozřejmě,že březí a rostoucí potřebují více zdroj bílkovin,doporučujeme pelety nebo granule),ale obecně je jimi často králík překrmován.Je vhodné jimi krmit 1x-2x denně,u dospělých a silnějších jen 1x denně menší množství.Během dne se doporučuje zkrmit maximálně 2%-3% tělesné hmotnosti králíka(např.u 2 kg vážícího králíčka to bude na den 40-60 gramů,bude-li králíček obézní,tak maximálně 20gramů a zvýšit pohyb).Nemusíte se bát,že by králíček začal nějak enormně hubnout,králík umí velice dobře využít zdroj energie i jen z trávy nebo sena.
6.Pobyt v létě na sluníčku

Dopřejte svému králíčkovi v létě pastvu a pobyt na denním světle(zdroj vit.D).Opatrně před jestřáby a psy. Pozor, králíček může také velice pozměnit vaši zahrádku(nerozliší okrasnou od užitkové).

7.U průmyslově vyrobených krmných směsí

dodržujte vždy návod výrobce,vždy přidávat alespoň seno.

8.Vždy kontrolujte množství a velikost tvrdých bobků

Někdy králík odmítá žrát jiné než své oblíbené krmivo, pokud nežere, hladoví, přestane bobkovat POZOR! Králík špatně snáší hladovění, pokud nežere(většinou i nebobkuje) 24 hodin,nabídněte mu menší množství čerstvé listové zeleniny (kadeřavá kapusta), trávy,pampelišky nebo sena.Toto rozhýbe střeva. Nedávejte zrní. Často právě přemíra zrní může způsobit tyto problémy. Lze dát i mrkev nebo jablko. Pokud nežere více než 24 hodin.je potřeba začít s krmením přes stříkačku (ananasový džus, celozrnná kaše,přesnídávka, rozmočené vojtěškové granule) a zároveň navštívit veterinárního lékaře, který podá léky na rehydrataci,podporu peristaltiky a také na podporu funkce jater. Dlouhodobé hladovění (déle než 5 dní) vede k mobilizaci tuků do jater,králík přejde na metabolismus tuků a jako důsledek je pak tzv. ketoacidóza, která vede až k selhání ledvin nebo jater a úmrtí během několika dnů až týdnů. Úspěch má jen terapie včasná, tj.1-3 den hladovění. Při pozdějším zahájení léčby je šance na uzdravení téměř nulová.



Pokud králík nežere a má průjem

Často je to při dlouhodobém hladovění nebo dietní chybě,(např.nadměrné zkrmování zrní při nedostatečném příjmu vlákniny),je příčinou přerůstání „špatných bakterií“ ve slepém střevě vlivem změny podmínek a pak je nejvhodnější při vodnatém průjmu rychle navštívit veterináře, mezitím dát jen seno, lze i trávu, ale vyhněte se pampelišce, salátu rajčeti a ovoci! Králík s průjmem na rozdíl od psa nesmí hladovět,dejte mu při mírném průjmu jen seno. Při průjmu je i užitečné zavodnění stříkačkou do tlamy. Takto sestavené krmení s převahou zdrojů vlákniny (hlavně vlákniny nestravitelné) slouží jako prevence jak zubních,tak i trávicích problémů. Mladí králíčci trpí hlavně na průjmy,dospělý spíše na tzv.hypomotilitu trávicího traktu-přestane žrát a bobkovat.Příčin hypomotility může být mnoho,ala správné krmení vede k větší odolnosti zažívacího traktu.Králíci s nedostatkem nestravitelné vlákniny (žere nebo dostává málo ze skupiny potrvin viz.1) trpí na hypomotilitu traktu,v žaludku často vzniká jako důsledek smotek chlupů(trichobezoár)a na zadních stoličkách se mohou vyskytovat háčky. Dostatek vlákniny může i pomoci králíkovi, že přestane požírat např.vlákna z koberce, má větší chuť k jídlu a je méně náchylný ke změnám stravy.



MVDr. Kateřina Sekyrová