Cestujeme se psem

Pro cestu se psem nebo kočkou do zahraničí je zapotřebí:

Dostavit se ne dříve než 3 dny před odjezdem k praktickému veterinárnímu lékaři, který Vaše zvíře vyšetří a v očkovacím průkazu nebo pasu Vašeho psa ( kočky ) potvrdí jeho dobrý zdravotní stav.

Přečtěte si podmínky pro cestování se zvířaty.

Pro účast na výstavě v ČR je zapotřebí:

a) výstava se koná v územním obvodu bydliště psa ( kočky ) - postačí platný očkovací průkaz obsahující záznam, že zvíře bylo v době od 30 dnů do jednoho roku před výstavou očkováno proti vzteklině. Pokud tak stanoví OVS v místě konání svodu, též očkováno proti dalším infekčním chorobám.

b) výstava se koná mimo územní obvod okresu chovu psa ( kočky ) - je třeba platný očkovací průkaz obsahující záznam, že zvíře bylo v době od 30 dnů do jednoho roku před výstavou očkováno proti vzteklině ( v případě, že je požadováno OVS v místě konání svodu též očkováno proti dalším infekčním chorobám), a potvrzení praktického veterinárního lékaře o klinickém vyšetření jeho zdravotního stavu provedeném v posledních 3 dnech před přemístěním.



Cestování se psem bývá někdy problém. Do některých hotelů vás nevezmou, a do států, jako je Velká Británie dokonce nesmíte na krátkou dovolenou vůbec, leda byste ho dali do půlroční karantény (i když v poslední době již situace vypadá nadějněji). A problémy s cestováním začínají už od štěněte.

Existují názory, že by štěně nemělo vyjít z domu před 16. týdnem věku, tedy před tím, než má za sebou všechna očkování. Tak to ale není protože pokud právě v daném místě neprobíhá nákaza, je možné jít se zvířetem do nového prostředí už od jeho útlého mládí. Místa kam se štěnětem půjdete, je nutné pečlivě vybrat. Určitě by se neproočkovaným štěnětem nemělo jít na psí výstavu, na psí zkoušky, bude lepší se vyhýbat parkům, a vybírat si prostředí, o kterém víte, že v něm nepotkáte žádného nemocného psa."

Minimální rozměry přepravky na psy: šířka přepravky = 3x šířka hrudníku, délka přepravky = délka psa + 1/3 délky, výška = tak, aby mohlo zvednout hlavu. V prostoru přepravky nesmějí být hrany, ani předměty, o které se může pes poranit.

Pokud budete jednou se psem cestovat, měli byste ho už odmalička postupně zvykat na automobil. Začíná to tím, že do auta si se psem sedne osoba jemu velmi blízká a chlácholí ho. Jede se pomalu a krátce. V autě by pes neměl sedět na sedadle, ale na podlaze, na kterou položíte nějakou deku, aby ho podložka netlačila. Nejvhodnějším místem pro přepravu je přitom podlaha u sedadla vedle řidiče. Důvod je prostý: pokud vystupujeme, je to nejblíže chodníku. Štěně by se mělo naučit ležet na podlaze, nemělo by běhat po sedadlech, aby je neznečišťovalo. V době, kdy štěně učíme, bychom si měli dát pružnou umělohmotnou přepážku tak, aby se štěně nedostalo řidiči k pedálům. Proto by měla s řidičem jet další osoba, která dá na štěně pozor. V autě trpí někteří psi nevolností, a zvracejí. Zabránit tomu můžete tak, že jim bezprostředně před cestou nedovolíte větší příjem potravy.

Při cestování městskou hromadnou dopravou jsou pro psa velkým problémem pohyblivé schody. Může dojít k tomu, že se mezi pohyblivé části schodů zasune drápek, a zvíře může utrpět značně těžká poranění.

Zcela jiné nebezpečí vám hrozí, když se psem vydáte do přírody. Ve vzdálenosti větší, než 200 metrů od obydleného prostoru vstupujete do myslivecké honitby, kde platí myslivecký zákon. Pes se musí pohybovat tak, abyste ho kdykoliv mohli přivolat, nesmí běhat volně, a nesmí slídit za zvěří.