Zimování suchozemských želv

Před zimováním je nutné stanovení a zaznamenání aktuální hmotnosti!!!

Počátek hibernace počíná při poklesu venkovní teploty na 15 °C , při zkrácení denního svitu a při snížení kvality denního světla.

Indukce hibernace : během 3-4 týdnů na počátku podzimu snižovat krmnou dávku ( má převažovat energetická složka , vlákninu pomalu vypouštíme ) , ale zachovat přístup k vodě . Provádíme koupele ve vlažné vodě – vyprázdnění zažívacího traktu, zabezpečení zavodnění. Želvu můžeme začít hibernovat až po provedení 14 denní hladovky.

Snižování teploty se provádí taktéž v průběhu 3-4 týdnů . během této doby by měla vnitřní teplota želvy klesnout z 26°C na 13 °C . Pak už lze želvu přenést do zimovacích prostor. Rychlost poklesu teploty by se měl pohybovat kolem 5 °C za týden. Teplota povrchu těla by měla odpovídat vnitřní teplotě organismu. Hibernační teplota se pohybuje v rozmezí 2°C-9°C . Snížení teploty se může docílit pobytem ve venkovním boxu . Počet hodin strávených v tomto boxu se má postupně zvyšovat – opět měřím a zaznamenávám teplotu těla. Box by neměl být vystaven větru, dešti, přímému slun. záření. Pozor na nachlazení!!

Zimování : při 2-9°C

Vlhkost substrátu se doporučuje 90% , ale zároveň dobrá ventilace – výměna vzduchu každodenní- jako prevence nárůstu plísní. Substrát by měl být vlhký, ale ne mokrý.

Každý týden sleduji teplotu těla , hmotnost – nesmí klesnout pod 8 % (jinak začít budit), aktivitu (nesmí být žádná), močení – jakmile se vymočí – přerušit hibernaci.

3 varianty zimování:

ve volnosti – nelze dobře kontrolovat, vyšší riziko vzniku komplikací.

ve sklepě – vyprázdněná , 14 dní hladová želva o teplotě 13°C se uloží do dřevěné(plastové) bedýnky s větracími otvory ve stěnách .Bedýnka je naplněná do poloviny zeminou (humus , rašelina ) a suchým listím, želvy také listím pokryjeme. Bedýnku zabezpečím proti hlodavcům př. pletivem a uložím ji do temného a chladného sklepa , kde je udržována teplota 4-9 °C a vlhkost . Posprejováním vodou udržuji dostatečnou vlhkost substrátu.

v lednici – s konstantní teplotou a vlhkostí a s denní výměnou vzduchu. Želvu uložím do plastové nebo papírové vaničky s větracími otvory. Jako substrát použiji opět suché listí a rašelinu.

Délka zimování – více jak 5 měsíců je moc dlouhá doba. Lepší je krátká hibernace s adekvátní přípravou a následné rychlé probuzení.

Probuzení z hibernace – postupně , ale rychle ( během 1 týdne ) . Sledovat 1. a 2. moč , koupel 2x denně ve vlažné vodě , eventuelně zavodnění organismu pomocí sondy. Umístění želvy do terária s vhodnou teplotou a osvitem , krmení zpočátku př. okurka , ale rychle se snažit přestoupit na původní stravu.

Pokud nemáte dostatečné zkušenosti a nemáte v úmyslu rozmnožování želv, je riziko zimování zbytečné.

Pokud nejsou želvy zimovány, je třeba vytvořit podmínky pro zajištění plné aktivity po celý rok.

Zimování želv lze doporučit pouze zkušenému chovateli, přičemž jsou pro posouzení zdravotního stavu plazů vhodná opakovaná veterinární vyšetření.

Příprava na zimování začíná již v předcházejícím roce.

Zimování není vhodné pro mladé želvy ( do stáří 3-4 let ) a pro starší želvy , které jsou nemocné, nebo podvyživené.

Nikdy nedoporučujeme zimování u želv, které chovatel získal krátce před zimní sezónou.

Nemocní jedinci neztuhnou ani při teplotě 4°C- nesmím pak pokračovat.

Jestliže vznikne ztráta hmotnosti při předchozím zimování o více jak 8% , pak nedoporučujeme provést další hibernaci, ani v případě , že je želva krmena v letním období optimálně.

Velkou chybou je zimování želv při teplotě 15 °C. Organismus se vyčerpá a želvu už nemusíme zachránit.

připravila MVDr. Sekyrová © Veterinární klinika Na Hůrce 2006Před zimováním je nutné stanovení a zaznamenání aktuální hmotnosti!!!

Počátek hibernace počíná při poklesu venkovní teploty na 15 °C , při zkrácení denního svitu a při snížení kvality denního světla.

Indukce hibernace : během 3-4 týdnů na počátku podzimu snižovat krmnou dávku ( má převažovat energetická složka , vlákninu pomalu vypouštíme ) , ale zachovat přístup k vodě . Provádíme koupele ve vlažné vodě – vyprázdnění zažívacího traktu, zabezpečení zavodnění. Želvu můžeme začít hibernovat až po provedení 14 denní hladovky.

Snižování teploty se provádí taktéž v průběhu 3-4 týdnů . během této doby by měla vnitřní teplota želvy klesnout z 26°C na 13 °C . Pak už lze želvu přenést do zimovacích prostor. Rychlost poklesu teploty by se měl pohybovat kolem 5 °C za týden. Teplota povrchu těla by měla odpovídat vnitřní teplotě organismu. Hibernační teplota se pohybuje v rozmezí 2°C-9°C . Snížení teploty se může docílit pobytem ve venkovním boxu . Počet hodin strávených v tomto boxu se má postupně zvyšovat – opět měřím a zaznamenávám teplotu těla. Box by neměl být vystaven větru, dešti, přímému slun. záření. Pozor na nachlazení!!

Zimování : při 2-9°C

Vlhkost substrátu se doporučuje 90% , ale zároveň dobrá ventilace – výměna vzduchu každodenní- jako prevence nárůstu plísní. Substrát by měl být vlhký, ale ne mokrý.

Každý týden sleduji teplotu těla , hmotnost – nesmí klesnout pod 8 % (jinak začít budit), aktivitu (nesmí být žádná), močení – jakmile se vymočí – přerušit hibernaci.

3 varianty zimování:

ve volnosti – nelze dobře kontrolovat, vyšší riziko vzniku komplikací.

ve sklepě – vyprázdněná , 14 dní hladová želva o teplotě 13°C se uloží do dřevěné(plastové) bedýnky s větracími otvory ve stěnách .Bedýnka je naplněná do poloviny zeminou (humus , rašelina ) a suchým listím, želvy také listím pokryjeme. Bedýnku zabezpečím proti hlodavcům př. pletivem a uložím ji do temného a chladného sklepa , kde je udržována teplota 4-9 °C a vlhkost . Posprejováním vodou udržuji dostatečnou vlhkost substrátu.

v lednici – s konstantní teplotou a vlhkostí a s denní výměnou vzduchu. Želvu uložím do plastové nebo papírové vaničky s větracími otvory. Jako substrát použiji opět suché listí a rašelinu.

Délka zimování – více jak 5 měsíců je moc dlouhá doba. Lepší je krátká hibernace s adekvátní přípravou a následné rychlé probuzení.

Probuzení z hibernace – postupně , ale rychle ( během 1 týdne ) . Sledovat 1. a 2. moč , koupel 2x denně ve vlažné vodě , eventuelně zavodnění organismu pomocí sondy. Umístění želvy do terária s vhodnou teplotou a osvitem , krmení zpočátku př. okurka , ale rychle se snažit přestoupit na původní stravu.

Pokud nemáte dostatečné zkušenosti a nemáte v úmyslu rozmnožování želv, je riziko zimování zbytečné.

Pokud nejsou želvy zimovány, je třeba vytvořit podmínky pro zajištění plné aktivity po celý rok.

Zimování želv lze doporučit pouze zkušenému chovateli, přičemž jsou pro posouzení zdravotního stavu plazů vhodná opakovaná veterinární vyšetření.

Příprava na zimování začíná již v předcházejícím roce.

Zimování není vhodné pro mladé želvy ( do stáří 3-4 let ) a pro starší želvy , které jsou nemocné, nebo podvyživené.

Nikdy nedoporučujeme zimování u želv, které chovatel získal krátce před zimní sezónou.

Nemocní jedinci neztuhnou ani při teplotě 4°C- nesmím pak pokračovat.

Jestliže vznikne ztráta hmotnosti při předchozím zimování o více jak 8% , pak nedoporučujeme provést další hibernaci, ani v případě , že je želva krmena v letním období optimálně.

Velkou chybou je zimování želv při teplotě 15 °C. Organismus se vyčerpá a želvu už nemusíme zachránit.

připravila MVDr. Sekyrová © Veterinární klinika Na Hůrce 2006